Jak jsem začal s chovem papoušků
Papoušky jsem se inspiroval na jaře roku 2010 na návštěvě u kamaráda.
Měl doma docela velkou voliéru rozdělenou na pět částí a v ní
několik papoušků. Nemohl jsem se od ní odtrhnout. Můj otec také kdysi choval ptáky
ve voliéře na zahrádce a já mám k těmto tvorům velmi kladný vztah.Řekl jsem si,
že si něco takového taky postavím a kamarád mi nabídl pomoc, poradenství a do začátku
dva papoušky kakariki. Původně jsem počítal pouze s jednoduchou voliérou, ale kamarád
mě přesvědčil, abych je rozdělil na tři kóje. No, věděl o čem mluví. Brzy nestačily.
První část mé voliáry se skládala ze tří kójí o délce 2m x šířka 1,3m x výška 2m.
Stavba voliéry
Voliéru jsem postavil z odpadového dřeva na základně z betonových
obrubrubníků, které jsem z půlky zakopal do země. Na podlahu jsem
dal asi pěticentimetrovou vrstvu písku. Ta se později osvědčila při čištění.
Košťátkem se z ní krásně všecno zamete a stejné množství písku,
které vyhodím zas doplním novým a je čisto.
Navíc křepelky a slepice v něm rády hrabou. Dále jsem řešil,
jak udělat vstupní dvířka do jednotlivých kójí. Kamarád je měl
z přední strany každé kóje. To se mi nelíbilo, neboť se tím rušil výhled
na ptáky.
Nakonec jsem udělal vstupy z boku každé kóje, tak že se prochází z jedné
do druhé. Při krmení a údržbě stejně musím do všech a určité nepohodlí
je kompenzováno nerušeným výhledem na chovance. Další výhodou je,
že se minimalizuje nebezpečí ulétnutí, papoušek přelétne maximálně
do jiné klece. Po dobu stavby jsem sháněl vědomosti o chovu na internetu
a po známých. Když bylo vše hotovo kamarád mi opravdu daroval pár kakariků
červenočelých a já si na burze v Kladně koupil párek papoušků nádherných.
Po té se zapojila i manželka, která od kamarádky dostala tři páry andulek,
které jsou zvyklé být celoročně venku již několik let. Do té doby jsem netušil,
že andulka je schopná bez újmy přežít naši zimu ve voliéře bez záletu.
Voliéra však musí být chráněna před větrem a náhlým střídáním teplot.
Papoušci jsou v zimě i v mrazech čilí, veselí, naprosto zdraví a mají husté a
krásné peří. Hned po první zimě jsem voliéru zvětšil a rozšíšil chov.
K základní voliéře jsem postupně přistavěl dvě kóje (4x1,5m),
aby měli papoušci větší prolet.
Stav v roce 2011
Následoval další přírůstek. Od známého jsem dostal párek rosel pestrých. Manželka
vysvobodila z jedné garáže korelu, kterou tam měli zavřenou v malé kleci, protože
prý byla hlučná. Opatřili jsme k ní samečka a brzy jsme od nich měli tři mladé.
Aby jim nebylo smutno přikoupili jsme ještě jeden pár. Dalšími nájemníky se stal
párek kakariků žlutočelých. Samečka z tohoto páru jsem si obzvláště oblíbil.
Velice brzy se naučil brát pamlsky z ruky a při čištění voliéry, nebo krmení je
neustále v mé blízkosti a loudí něco dobrého. I ostatní papoušci jsou však
docela krotcí. Tím že se musí při údržbě a krmení neustále procházet všemi kójemi,
si na nás rychle zvykli a naše přítomnost ve voliéře je příliš nevzrušuje.
Do voliér přibyly ještě křepelky, které se neustále se pletou pod nohy
a člověk musí při procházení voliér dávat pozor, aby některou nezašlápl.
Rok 2012
V květnu 2012 jsem se pustíl do prodloužení části voliéry, ve které chovám
papoušky královské. Abych jim zajistil dostatečný prolet, zvětšil jsem délku
kóje na 5m a protože tito papoušci potřebují vysoké budky na hnízdění,
rovnou jsem vestavěl budku do voliéry.
Po celé vnitřní straně budky je drátěné pletivo, které zabraňuje případnému
poškození stěny budky papoušky a ptáci po něm snadno sestoupí na dno
budky. Budka je vysoká téměř dva metry.Přední část je otevírací pro snadné
čištění a na boční stěně jsou malá kontrolní dvířka.
Konečný stav voliéry byl hotov koncem roku 2013.
Voliéra pro hedvábničky 2014.
Na jaře 2014 jsem se rozhodl rozšířit chov okrasné drůbeže o několik hedvábniček.
Postavil jsem jim samostatnou voliéru a kurníkem z ytongu.Protože jsem se dočetl,
že hedvábničky neničí trávník, mají volný výběh na celou zahradu a do výběhu
je zavírám jenom na noc a při špatném počasí.
Slepičky jsem koupil od pana Hlubočka z Prahy, který se na chov okrasné
drůbeže specializuje a jeho chovem jsem byl opravdu nadšený. Nakonec jsem
ještě přikoupil dvě slepičky a kohoutka černé zdrobnělé holanďanky.
Prozatím je mám společně, později je rozdělím a holanďanky budou
u papoušků.Výběh na zahradu budou mít společně s hedvábničkami.Zatím je mám
dva měsíce, zahradu mají volně k dispozici a opravdu ji neničí.Kuřince vždy
večer spláchnu zahradní hadicí. Rozpustí se a vsáknou do půdy a trávník
je pohnojený.Pírka občas vysbírají děti jako domácí úkol.
Slepice si děti ochočily tak, že se nechají chovat, hladit a vůbec se neplaší.
Fotky ze stavby voliéry jsou v galerii 3, v sekci Fotogalerie.
Stavba zimoviště pro křepelky r.2015
Na podzim roku 2015 jsem postavil zimoviště pro křepelky.
Malá místnost z ytongu a dřeva vytápěná radiátorem ÚT vyvedeného z domu.
Křepelky jsou v ní umístěny do chovných klecí po dobu zimního období.
